Výtvarný obor

Výuka ve výtvarném oboru ZUŠ je skupinová (ve skupině pracuje maximálně 15 žáků) a probíhá ve dvou cyklech: první cyklus navštěvují žáci od 6 do 14 let, přičemž šesti a sedmiletí žáci patří do přípravného oddělení. Druhý cyklus navazuje na první a pokračují v něm žáci od 15 do 18 let.

VO prošel do dnešního dne mnoha změnami. Mezníkem ve vývoji výtvarné výchovy byla osmdesátá léta, kdy se díky pečlivě připravené koncepci výuky a důslednou metodickou výchovou budoucích pedagogů změnil starý „náhled“ na výtvarné vyučování, tedy klasický pohled na výuku, kdy děti vytvářely „krásné artefakty“, jenž byly spíše představou učitelů. Do popředí zájmu se dostává opomíjená kultivace emotivity a mravního cítění. Pozornost se více upíná k výchově myslících a cítících bytostí než budoucích výtvarníků. Dnešní výtvarná výchova je integračním předmětem spojujícím všeobecné znalosti dítěte s jeho emočním vyladěním, se vztahem k lidem, ke světu a umění, se zážitky, které z nich pramení. V tomto období přebírá VO ZUŠ Mgr. Dagmar Pucharová, absolventka brněnské pedagogické fakulty, a začíná ve VO prosazovat výuku v tzv. metodických řadách a projektech.

Výtvarná projektová výuka vychází z promyšlené skladby navazujících úloh: jednodušší celky vytvářejí tzv. výtvarné řady, složitější tzv. výtvarné projekty. Výtvarné řady jsou poměrně krátké a srozumitelné útvary rozvíjející kterýkoliv námět, úsek učební látky nebo výchovný problém. Jedna úloha řady logicky navazuje na druhou a společně tvoří koncepčně promyšlenou linii kroků. Útvary se složitou škálou úloh s často závažným myšlenkovým obsahem jsou výtvarné projekty. Pokoušejí se sledovat více než jednu cestu při ztvárnění myšlenky nebo problému a široce vyčerpat zvolenou tematiku. Souběžně s projektovou výukou probíhá tzv. klasická výuka, zaměřená především na přípravu žáků k talentovým zkouškám na střední a vysoké školy.

VO ZUŠ se každoročně prezentuje výstavou projektu, na kterém žáci průběžně pracovali po celý školní rok. Společná neformální setkání žáků, rodičů a kyjovské veřejnosti po vernisážích se staly tradicí, na niž se děti těší celý rok.

Kyjovský výtvarný obor se pravidelně zúčastňuje soutěží VO ZUŠ pořádaných jako trienále. Od počátku osmdesátých let získává v oblastních i celostátních kolech přední místa (1993 - České Budějovice - projekt Na ptáky jsme krátký - 2. místo v celostátní přehlídce; 1995 - soutěž PROSTŘEDÍ ŽIVOTA - JIHLAVA 95 - čestné uznání za projekt Oceány, moře, řeky spojený s popularizujícím doprovodným textem učitele; 1996 - České Budějovice - 2. místo v celostátní přehlídce za projekt Stromy aneb ZUŠ recyklující; 1999 - cena poroty v celostátní přehlídce VO ZUŠ Šternberk 2000 za projekt Mosty - nová komunikace).

Roku 1999 byla Mgr. Dagmar Pucharová jmenována ministerstvem školství do Ústřední umělecké rady, její projekty jsou publikovány v metodických knihách (V. Roeslová: Řady a projekty, V. Roeslová: Proudy ve výtvarné výchově...).

Každoročně se výtvarný obor ZUŠ Kyjov podílí na grantech pedagogické fakulty v Brně (vybráno 5 škol), výsledky jsou pak prezentovány na společných výstavách v Brně (2000 - grant Papír jako výtvarný vyjadřovací prostředek - výstava v Galerii KATAKOMBY, v Galerii MLA DÝCH a na pedagogické fakultě MU; leden 2002 - grant Textil jako výtvarný vyjadřovací prostředek - výstava v lednu 2003 v CVČ Lužánky, Brno, atd.).

Největší odměnou pro vyučující však není „pěkný obrázek“, ale prolomení netečnosti, povrchního vztahu ke světu a lhostejnosti v mezi lidských vztazích.